Tento článek byl vyřazen
Dovolte pár osobních otázek: Věříte mi? Nebo naopak pochybujete o každém mém slově? Či si podvědomě říkáte „to je ale odporný demagog“? Říká se „důvěřuj, ale prověřuj“.
Evangelizace a dogma W4D. Vyvolat asociace s vírou zjevně bylo cílem těch, kdo prosazují slova W3C. Většina tzv. „věřících webmasterů“ bere tuto asociaci jako humornou nadsázku. Málokdo si připustí, jak moc je jeho důvěra podobná skutečné víře. Tento článek budiž testem.
Odpovězte prosím pravdivě sami sobě na následující dotazy:
Bezmezná úcta ke stvořiteli všeho je důležitá. Věřící je mu vděčný za svůj život, případně za svoji práci. O počátku všeho netouží však znát bližší údaje, za důležitý považuje pouze ten fakt, že ke stvoření došlo a kdo je za něj zodpovědný.
Žádným prohlížečem nezjistíme, zda je stránka v pořádku, nebo ne. Proto existují automaty zvané validatory. Jeden takový (ne zcela podlézavý, zato ale autoritativní) provozuje W3C, které je autorem specifikace HTML 4.0, což mu dává právo posuzovat, co je správně a co ne.
Existuje jediná bezchybná bytost: bůh. Jedině on se nikdy nemýlí. Každé jeho slovo je pro věřící závazné. Jeho přikázání nesmí porušovat nikdo, vyjma jeho samotného. Věřící totiž bohu vždy odpustí, když své ideály zradí, neboť tato zrada sama stává se ideálem.
Darwinova evoluční teorie udělala z evoluce všemohoucí konstantu. Alfu i omegu vývoje. Pomineme-li lidské genetické inženýrství, není ničím řízena. Leda, že by se na scéně objevila nadpřirozená bytost. Tedy bůh. Ten se nejlépe vyzná.
Webové standardy, jakožto pravidla určující směr vývoje webu, vytváří konsorcium W3C, sdružující odborníky a zástupce mnoha významných firem.
Jednoduché dogma je základem víry. Bez něj není víra. Jedinec bez víry je z pohledu věřícího méněcenný, respektive zaslepený či slepý. Čeká na prozření, osvícení, nápravu či popravu.
Doba, kdy prohlížeč zpracoval i dokumenty s chybami, je pryč. Nové standardy jsou stále přísnější a chyby netolerují. Bezchybný kód je proto nutný.
Bůh nemusí nést žádnou odpovědnost. Stačí, když ukáže svým božským ukazováčkem na viníka nastalé situace. Že by on sám nesl, jakožto všemohoucí, svůj díl viny, zásadně popírá.
Ano, i internet (resp. webové stránky) má své psané standardy a normy, které by se měly dodržovat. Někteří je dodržují, někteří je dodržují méně, někteří je zcela ignorují a Microsoft si myslí že je takovej machr, že nejen standardy ignoruje, ale dokonce si vytváří vlastní tím, že překrucuje ty psané standardy a ty pak prosazuje, kde může.
Svaté knihy vždy pestře popisují něco jako ráj či osvícení. Nedokonalosti stávajícího světa zmizí. V ráji budou všichni věřící šťastní. Kdy to přesně bude, o tom se písmo svaté nezmiňuje. Ale nepochybně to jednou bude!
XHTML 2.0 se zatím bojím, jako všeho nového ... je okolo toho až příliš kritických hlasů, ale pořád si říkám „W3C je široká skupina hodně bystrých hlav“ a když oni si myslí, že je to dobré, tak na tom asi něco bude.
Věřící by měl věřit. Dodržovat dogmata a uctívat boha. Bez splnění těchto podmínek se ráje nedočká. Navíc by měl přesvědčit i nevěřící, že jeho víra je ta pravá. Je to koneckonců jejich vina, že zatím v ráji není a musí trpět stávající příkoří.
Závěrem jen přidám, že je tvým velkým handicapem, že tě ještě nikdo nedonutil, abys do XHTML nahlédl. Nejlepší by bylo, aby ses k tomu donutil sám. Máš-li alespoň nějaké vlohy k webdesignu, jistě velmi záhy tomu přijdeš na chuť a tak, jako před tím já, zjistíš, že to, co jsi dělal do teď, bylo jen stavění bábovek z písku.
V ráji určí bůh další cestu. Už to bude jen on, kdo bude vést kroky věřícího. Žádné přízemní potřeby. Žádné podvratné tužby. Hříšný život nebude možný. Věřící se stane součástí boží podstaty a bude za onu jednotnost a ztrátu své rázovitosti vděčen.
Koncepci do nastalého „zmatení řečí“ vnáší konsorcium W3C [...] W3C vlastně pečuje o společný jazyk tvůrců prohlížečů a tvůrců stránek: Když tvůrci stránek i tvůrci prohlížečů budou přesně ctít doporučení W3C, budou stránky všech tvůrců v prohlížečích všech tvůrců vypadat tak, jak zamýšleli tvůrci stránek a nikoli tak, jak si tento záměr vyložili tvůrci prohlížečů. Až budou takové prohlížeče užívat všichni uživatelé, budou mít tvůrci stránek svou práci bez klacků pod nohama: připraví stránku podle doporučení jediného subjektu, konsorcia W3C.
Za stávající situace je občasný hřích odpustitelný. Je však důležité, aby si věřící uvědomoval, že hřeší, proč hřeší, a aby po každém hříchu učinil pokání. Hřeší kvůli chybám podřadných tvorů. Pohanů, kteří ho k tak ostudnému chování nutí. Jednání v rozporu s boží vůlí mu snad bůh odpustí, když uvidí snahu o nápravu stavu věcí.
Nelíbí se mi žádné hacky v css a ani nadbytečné zapouzdřující DIVy v html. Z výsledku mám pak menší radost, než když to polovina lidí uvidí špatně, ale já budu vědet svoje ;)
Hříšné otázky jsou zapovězeny. Věřící se o ně nesmí zajímat a i kdyby směl, tak o to nestojí. Snažší je si prostě nějakou odpověď vycucat z prstu.
Kupodivu, když Microsoft prvně implementoval box model pro Internet Explorer 5 pro Windows, zjevně se rozhodl, že standardní box model bude sub-standard.
Svět by bez boha nemohl vůbec vzniknout. I kdyby vznikl, okamžitě by zkolaboval, protože by nikdo nedal věcem řád. A i kdyby nezkolaboval, byl by nepříjemným místem k životu. Určitě!
Představte si situaci, kdy by na webu žádné standardy neexistovaly. Tím pádem by každý výrobce prohlížeče mohl používat vlastní jazyk pro návrh webových stránek, vlastní protokol pro komunikaci mezi serverem a prohlížečem a podobně.
Každá víra má místa, skrze která dostávají věřící vzkazy od boha. Je to vždy speciální komunikační kanál, který sám bůh vytvořil a udržuje. Věřící zpravidla jen naslouchá. Nezavrhuje možnost, že by i boha o něco významného prosil, nicméně sám se k něčemu takovému „nesníží“.
Myslím, že W3C opravdu ví, co dělá (už jen proto, že tyto normy tvoří tým špičkových expertů za podpory tisíců praktických webmasterů) a stačí si to jen dobře prostudovat.
Většina náboženství si našla mechanismy, jak snadno a rychle identifikovat přečin proti dogmatům. Sice taková klasifikace není přesná, ale pro praktické použití je dostačující. Jeden člověk druhému pak může snadno vytknout, které pravidlo porušil a jak může svoji chybu napravit.
Validní kód úspěch webu nezaručí. Web dělají úspěšným jiné věci. Ale pokud to s webdesignem myslíte vážně, jste hloupí, pokud se validnímu kódu bráníte.
Pohled věřícího fundamentalisty: Hříšníci by měli být exemplárně odsouzeni. A to nejen věřícími, ale i zbytkem společnosti. Je v božím zájmu, aby takové podlé rouhání neprosperovalo.
Pohled věřícího liberála: Hříšníci riskují, že budou odsouzeni fundamentalisty. Jejich chování je totiž opravdu hloupé a trestuhodné.
Jsou jen dvě možnosti. Buď podporujete standardy moderního webu, nebo ne. [...] Každý webdesigner si má možnost zvolit - vývoj nebo stagnace, skála nebo písek, přežití nebo zapomnění...
Polemizovat s vírou je zajímavé, ale bůh je bůh, jeho slovo je jedinou konstantou. Méně informované zpochybňovače upálíme, ty více informované přetrpíme. Snad jich nebude moc.
Už dávní filozofové vyzkoumali, že lidé potřebují nad sebou pevnou ruku. Jinak využijí každou uličku, jak dělat něco nekalého
Víra obnáší i černobílou definici axiomů „dobro“ a „zlo“. Od nich se odvíjí, co je „správné“ a co je „špatné“, co je „užitečné“ a co je „zbytečné“, co je „amatérské“ a co je „profesionální“, co je „perspektivní“ a co je „zpátečnické“.
Zaslouží si konsorcium váš neochvějný respekt jen proto, že se postavilo do role jediného boha? Bez ohledu na to, že přináší nekompatibility? Bez ohledu na to, že je jeho vývoj motivován hlavně pudem sebezáchovy?
Hranice mezi uznáváním webových standardů a náboženstvím je tenká. Pokud jste se právě sami sobě doznali k víře, zvažte, zda není slepá. Zkuste na moment poodstoupit. Zkuste nevěřit. Zapomeňte na definice konsorcia. Otevřou se před vámi mnohem širší obzory. Nové možnosti, jejichž využití si zatím nedovedete představit. Nicméně můžete je využít. Hned.
Každá karta má svůj rub a svůj líc. Nevidíte-li líc, nesuďte kartu. Nechcete-li vidět líc, nehrajte karty.
Staré webylonské přísloví
... ve vaši sebereflexi. Prosím, nezklamte moji víru :-)