• TwitterRSS
  • Domů na Webylon
  • Kritika W3C
  • Evangelizace
  • Otroci světlých zítřků

    14. května 2012

    V říši webdesignu se mísí sny s vizemi, přání s trendy a obavy s nelítostnou realitou. Občas je těžké či nepříjemné soustředit se na současnost. Jako kdyby současnost byla přežitkem, který si od správného vizionáře zaslouží nanejvýš vystrojit funus.

    Posedlost budoucností může být zrádná. Ostatně minulost je plná příkladů.

    Prorokové pokroků

    Někdy se i masově propagované a přijímané představy o budoucnosti mohou šeredně mýlit. V případě slavného XHTML stačilo přehlédnout pár drobností [K.37] a jít s „progresivním“ davem, vstříc neodvratnému kolapsu modly…

    Proč je potřeba XHTML? Neustále jsou představovány alternativní způsoby přístupu na internet. Některé předpovědi naznačují, že v roce 2002 bude 75 % prohlížení internetových dokumentů uskutečněno z alternativních platforem.

    — W3C, XHTML 1.0, 26. ledna 2000

    Jsem hluboce přesvědčen, že budoucnost nepatří HTML, ale XML a předpokládám, že jednou s ním budu denně pracovat.

    — Pixy, Proč používám XHTML, 14. října 2004

    Zapřemýšlejte, kolik prostředků bylo vynaloženo, aby se lidi naučili tvořit „bezchybný kód“ protkaný zbytečnostmi vkládanými s vírou, že si je výslovně žádá přísná mobilní budoucnost. Návody, učebnice, školení… tolik úsilí vynaloženého jen pro jednu možnou odbočku osudu.

    V historii najdete i ohromnou spoustu vizí, které nejsou vyloženě nesmyslné, ale totálně minuly časový rámec.

    Pokud jde o animace či o vektorovou grafiku, škoda mluvit; návrhy na nové standardy se objevují sice poměrně často, obvykle však během několika měsíců upadnou v zapomenutí. Zatím jsou obecně používány pouze technologie PDF a Flash; v obou případech si však internetová komunita stěžuje, že tyto technologie se už přežily.

    — –kst, časopis CHIPweek 1998/19

    Určitá část internetové komunity naopak zase desetiletí předvídala, že Flash brzy převálcuje obyčejné stránky, protože to, co s ním jde udělat, je prostě a jednoduše úžasné. Alespoň na první pohled. Opium webdesignu.

    Nedá se nic dělat, ale Flash tady je a ať se to někomu líbí nebo ne, tak tady s největší pravděpodobností zůstane a (snad) ovládne celý Internet, který je již dnes dosti zaplněn všelijakými velmi zdařilými projekty a pokud se chcete i vy nějakým způsobem přičinit o "zkrášlení" českého Internetu, tak jen do toho - dejte volný prostor svým představám.

    — Lukáš Sudacki, Flash - Zkáza nebo budoucnost Internetu?, webtip.cz, 1. května 2001

    Se statickými, nudnými, s pouhopouhými hypertextovými odkazy webové stránky pomalu a jistě ztrácejí dech a nemůžou se srovnávat s interaktivitou spojenou s názornou animací. Díky stále dokonalejším rychlejším hardwarovým prostředkům se tato technologie bude stále rychleji rozvíjet. Kdo chce, pochopí, kdo ne, bude poslouchat jen stále stejnou a již pořádně obehranou písničku.

    — Notruck, nákup, prodej kabelek, DJPW, 21. dubna 2008

    Letos se zase vizionáři předbíhají v předpovědích rozmachu mobilního internetu…

    Zeldman ještě zobrazování na desktopu zřejmě upraví, ale vůbec se té aroganci vůči desktopu nedivím. Obdivuju ji. Zeldman navrhuje pro budoucnost a tam pro náš starý dobrý desktop bude pořád méně a méně prostoru.

    — Martin Michálek, Zeldmanův Mobile Only, Zdroják, 4. května 2012

    Před třinácti lety Microsoft našrouboval do svého prohlížeče ActiveX objekt Microsoft.XMLHTTP (později známý jako XMLHttpRequest aka AJAX), aby umožnil synchronizaci webového Outlooku bez obnovování celé stránky. Hodně lidí (i uvnitř Microsoftu) si již tenkrát představovalo, že brzy budou všechny významné aplikace provozované přes webové prohlížeče (a tedy i prakticky neupirátitelné). V roce 2004 využil stejnou technologii Google s GMailem a opět zarezonovala tatáž představa. Jistě, trend je jasný. Ale už uběhla spousta let — je velice pomalý.

    Některé webové technologie jsou již od svého zrození natolik odvážné, že je zabíjí samotná úvaha o jejich perspektivě. Strach ze zhouby od začátku plynule dusí Microsoft Silverlight a podobný osud pravděpodobně potká i Google Dart.

    Skutečný přínos

    V prvních letech prosazování CSS se tvůrcům webových stránek otevírala spousta nových zajímavých možností. Hledaly se všelijaké racionální i jiné argumenty pro opouštění rámů, tabulkových layoutů a podobných ošklivostí. Technické argumenty pro vykročení správným směrem ale nebývaly komerčně lahodné, zákazníci jim nerozuměli, proto je firmy vytvářející stránky obvázaly lákavou mašličkou „nejmodernější postupy“. Byla to troufalá sázka na lepší budoucnost, na čistší a obecnější systém nesvázaný (tenkrát docela populárními) kategorickými nároky na cílová zařízení. Vzrušující časy.

    Idealistické sny o budoucnosti se sice často zbytečně opíraly o zkreslené vnímání úlohy konsorcia, ale byly spravedlivé a ohleduplné. Díky nim se staly stránky lépe udržovatelné a přístupnější nejen pro zrakově postižené, ale i pro jiné menšiny — pro alternativní prohlížeče, jejichž zanedbání se mohlo v dané době jevit jako ekonomicky výhodné rozhodnutí.

    Správně napsaný web:

    Během posledních let se obhájci nových „nejmodernějších postupů“ pokoušejí tento ideál všelijak roztříštit (vyjma druhého bodu, jehož význam naopak posiluje díky mobilům). Domnělé trendy, statistiky a návrhy nových specifikací představují silné zbraně. Fandíte jim?

    Tříštění ideálu

    Uživatelé, kteří nemají javascript? V dnešní době...?

    — had, zapnutí javascriptu skriptem, DJPW, 1. srpna 2008

    Během posledních patnácti let pokaždé existovaly stránky, které bez skriptování ošklivě selhávaly, ale vždy se bez nich dalo docela obstojně přežívat. V dnešní době akorát více webů více využívá JavaScript, tím pádem běžný brouzdal častěji potkává naskriptované efekty. Je dobré si uvědomit, že jeho rozhodování „mám mít zapnutý JS?“ nijak neovlivňují ty weby, které JS viditelně nepoužívají. V důsledku tedy rozhoduje pouze poměr dobře a špatně naskriptovaných stránek, užitečných funkcí a zbytečných zdržovaček. A ten se nijak závratně nemění, starou generaci patlalů vystřídala nová generace patlalů.

    Pochopitelně, že některé věci bez klientských skriptů udělat vůbec nejdou, to však není důvod pro paušální snížení laťky a pro budování nepotřebných závislostí.

    Neznám ze svých známých nikoho, kdo by se obtěžoval vypnout obrázky. Proč? Vždyť k webovým stránkám patří. Při dnešních rychlostech připojení, je to zcela irelevantní.

    — Krispin, Obrázky a zvětšení písma, DJPW, 27. října 2007

    Návštěvníci sice mají v průměru rychlejší připojení, nicméně tvůrci stránek zase používají datově větší obrázky. Mobilní brouzdalové bývají pořád svázaní rychlostními či datovými limity. I bez obrázků se na mnoha místech pohodlně obejdou. Navíc textově vyjádřená informace je přístupná i hlasovým čtečkám, textovým prohlížečům a robotům.

    V jakých jednotkách px nebo em stylujete weby pro současné prohlížeče (rok 2012)? Chci psát v px. Přeci jenom se už nezvětšuje/nezmenšuje jen text, ale celý layout stránky.

    — Dan99, Použití jednotek px nebo em, DJPW, 30. března 2012

    Prakticky ve všech prohlížečích si můžete nastavit jinou velikost písma, v některých si můžete omezit minimální velikost. Krom toho část prohlížečů zohledňuje, pokud si přenastavíte DPI v systému. Funkce zvětšování samotného písma není lidem nabízena proto, že by ji požadoval jakýsi standard, ale proto, že ji určitý zlomek uživatelů chce.

    Používáš zastaralý internetový prohlížeč. Pokud chceš mít ČSFD.cz a ostatní internetové stránky rychlejší a hezčí, zkus některý z následujících:

    • Google Chrome
    • Mozilla Firefox
    • Opera
    • Internet Explorer
    — libovolná stránka na ČSFD.cz v Internet Exploreru 7

    Stejně jako jinou velikost písma část uživatelů chce používat starší prohlížeč.

    Zaslouží si uživatel možnost volby?

    Tuto lehkomyslnou otázku si klade překvapivě hodně tvůrců stránek. Ztráta empatie je počáteční krok při „odlidšťování nepřítele“, nenápadný začátek rozjímání nad ignorováním základních svobod. Hledá se při něm záminka pro méně etické zacházení. Aby nevypadalo tak nespravedlivě, je nutné se proti společnému nepříteli globálně semknout, rozprostřít odpovědnost. Musí to přeci být fér, když to chtějí všichni, ne?

    Jenže návštěvník není nepřítel. Je vždy lepší být na jedné lodi spíš s ním, než s jednotně pochodující armádou kodérů.

    Nejmodernější stránka:
    Proč máš vypnutý JavaScript?
    Proč máš vypnuté obrázky?
    Proč máš zvětšené písmo?
    Proč máš starší prohlížeč?
    Proč máš vypnuté automatické aktualizace?
    Proč máš tak velké zuby?
    Svědomitá brouzdalka:
    Protože to tak chci.
    Nejmodernější stránka:
    Neměla bys. Já vím nejlépe, co je pro tebe dobré. Věř mi. Myslím to upřímně Věrohodný kukuč

    Je pravda, že značná část uživatelů teď není schopna nést odpovědnost za své softwarové vybavení. Jsou jako děti. Většinou mají své taťky-ajťáky, kteří za ně činí závažná rozhodnutí a kteří dohlížejí na jejich bezpečnost. Na koho jsou cílené reklamy proti určité konfiguraci prohlížečů? Na ajťáky, kteří vědí, co chtějí, nebo na ty méně odpovědné uživatele, kteří by si nikdy neměli brát lízátko od cizího pána?

    „Bububu! Z tvé mašiny se stane zombie a sežere ti mozek! Máš ale štěstí, protože náš e-shop totiž krom prodeje ručně vyšívaných pyžam poskytuje i IT servis.“ … ó, taková péče. Stejné zastrašování používají i malwary a spywarová rozšíření do prohlížečů. Důvěřivý brouzdal může být pro počítač reálně mnohem větší hrozbou než děravý prohlížeč.

    Čím víc se naše civilizace stává závislá na počítačích, tím důležitější je, aby se běžní uživatelé naučili rozhodovat sami za sebe. Zbytek světa by měl jejich svobodnou vůli respektovat a podporovat různorodost, ne jim iniciativně vnucovat výběr ze čtveřice jediných správných vykreslovacích jader nastavených jediným správným způsobem. Tři z nich navíc podléhají legislativě USA, která je schopná vymýšlet hodně divné věci.

    Pokud tvoříte web, který vychová čtenáře, aby sváděli každou chybu na verzi prohlížeče či na jeho nastavení, ztrácíte tím částečně nejen návštěvnost, ale i zpětnou vazbu. Lidi pak nebudou vědět, kterou chybu si způsobili svým trestuhodným prostředím a kterou by měli nahlásit s vidinou brzké opravy.

    Závada není na vašem přijímači. Nesnažte se srovnat obraz, vysílání teď řídíme my.

    — Úvodní uklidňující znělka seriálu Krajní meze

    Proč by člověk neměl chtít nejnovější verzi? Třeba čistě jen proto, že ta stávající funguje perfektně podle jeho potřeb. Nové verze nejsou zákonitě lepší a přívětivější a přechod na ně vždy představuje riziko nežádoucí změny. Tvůrci stránek, kteří úmyslně přibouchávají starým verzím dveře, si to většinou uvědomují — ostatně právě proto se snaží svým počínáním způsobit starým verzím potíže. Brr, negativní motivace…

    Thomas Jane: Prosím, odeberte podporu starých prohlížečů! Dokud je budeme podporovat, lidi je nikdy neupgradují.

    sun: Pro Internet Explorer potřebujete podporu od verze 8. Pro Firefox, Chrome a ostatní prohlížeče potřebujete jen podporu nejnovější verze.

    Anton Smatanik: Odstraňte podporu Internet Explorerů 6 a 7. Je to otázka principu.

    — komentáře k nápadům pro novou verzi jQuery, 22. listopadu 2011

    Pokud přijdu na web ČSFD v Exploreru 7, pomyslím si o těch tuplovaných oposumech, kteří mi radí zbytečně upgradovat prohlížeč, cosi lehce urážlivého. Nemusel bych si o nich pomyslet nic, kdyby mě neobtěžovali — nechodím tam přeci proto, abych rozjímal o prohlížečích. Co mají z toho, že mi opakovaně vnucují své představy? (A proč mi mimochodem znemožňují zvětšit písmo?)

    Rychle rozjetý vlak

    Na první pohled to je patrně hloupý dotaz, ale zkuste se nad ním opravdu hlouběji zamyslet: Proč je pro autora běžné stránky důležitý technický pokrok? Proč je potřeba, aby návštěvníci přecházeli na nové prohlížeče? Dokážete vymyslet nějakou rozumnou odpověď? Nepostavenou na dutých marketingových frázích o nové době?

    Občas se říkává, že staré prohlížeče prodražují vývoj webů, protože na ně kodér musí neustále brát ohledy, což prý stojí čas, peníze a nervy. Vůči jakému stavu ho prodražují? Vůči minulosti, kdy ty staré byly nové? Nebo vůči budoucnosti, kdy ty nové budou staré? Nejspíš vůči hypotetickému stavu, když by neexistovaly — stejně jako existence lidstva nestoudně prodražuje výrobu čokolády.

    Kdyby se ze dne na den vývoj všech nových prohlížečů zastavil podobně, jako kdysi usnul vývoj Exploreru, byla by výroba stránek čím dál náročnější a dražší? Ne. Dokonce naopak, chyby by se stávaly předvídatelnějšími.

    Z pohledu dlouholetého kodéra mohu navíc zodpovědně prohlásit, že existuje minimum věcí, které nelze pro IE 6 vyřešit - čistě proto, že je tak dlouho používaný a na každou jeho chybu (bug) existuje nějaké řešení (workaround, chceš-li).

    — Plaváček, Má vůbec smysl vytvářet web pro IE6?, DJPW, 18. května 2011

    Vyžadují tedy snad nové prohlížeče jiný způsob tvorby stránek? Musejí si kodéři vybírat, které generaci prohlížečů se přizpůsobí? V drtivé většině případů ne. Staré stránky v nich fungují stejně dobře jako ve starých verzích, nemusí se upravovat, nemusí se draze pátrat po kompromisu.

    Agresivita progresivity

    Vývoj webů ve skutečnosti prodražují naopak nové prohlížeče. Respektive nové a čímsi lákavé výrobní postupy v příliš dychtivých rukách budoucností omámených kodérů.

    Osvědčené postupy, které bez větších potíží fungovaly i v Exploreru 5, jsou plynule vytěsňovány úžasně novými hůře podporovanými fintami, které zpravidla nemají žádnou přidanou hodnotu pro návštěvníka. Pak začne omámený kodér vnímat přirozenou rozmanitost cílových zařízení jako problém a musí zapřemýšlet nad kompromisy mezi starými a novými prohlížeči. V horším případě naříká nad tím, že jsou uživatelé zlé či hloupé mrchy, které si vlastně ani slušné zacházení nezaslouží. Nebo nad nimi mávne rukou a v tichosti čeká na světlé zítřky… kdy bude pravděpodobně čekat na ještě světlejší pozítří atd.

    Naproti tomu konzervativní kodér, který přehlíží inovace nejnovějších prohlížečů a soustředí se spíš na současnost než na trendy, kompromisy hledat nepotřebuje. Oválné rohy dělá obrázkem, patičky stránek obaluje do elementu <div> (místo do <footer> [K.42]), gradienty dělá obrázkem (místo té prefixované příšery [K.43]), clearuje clearovačem (místo clearfixu), změnu hlavního obsahu vyvolává přechodem na jinou stránku (místo drátování AJAXem), na základní rozvržení bloků používá plavání (místo display: inline-block)… na co by měl naříkat? Návštěvník vůbec nepocítí, že kouká na stránku stvořenou starším způsobem.

    Během posledních pěti let se pod pokličkou „nejmodernějších postupů“ uvařila řada užitečných zlepšováků, ale nic zásadně nového. Žádná radikální změna filosofie, žádný bod zlomu, žádné zázračné procitnutí, nic, co by se dalo srovnat s předchozí vzrušující érou. Obětování ideálů se nyní nevyplácí.

    Není, kam se hnát. Budoucnost se dostaví samovolně, až přijde její čas.

    Troufáte-li si na předčasné využívání nových vynálezů, berte je jen jako nepovinnou třešinku na dortu upečeném ohleduplně z kompromisů. Pokud nedokážete (nebo nechcete) hledat nadčasové kompromisy, držte se raději starých vynálezů.

    Dobrovolně zastíněné rozhledy

    Jakmile se tvůrce stránky lenošně zakuklí do fráze „optimalizováno pro budoucnost“, jednak riskuje, že se vylíhne ve zcela jiné budoucnosti, než jakou si vyvěštil, jednak se tím zbytečně odzbrojuje od zkušeností, které se mu můžou hodit v méně typických situacích.

    Budoucnost totiž přináší i nové nečekané nástrahy, které se v mnohém můžou podobat těm starým…

    … a pak se velmi hodí mít širší rozhled a pružnější myšlení. Uvažovat mimo rámec, hledat optimální cestičky tam, kde nejsou očividné. Nehledě na to, zda jsou staré či nové. Nemít žádná tabu.

    Ze stejného důvodu se samozřejmě vyplatí přemýšlet i nad tím, kam vývoj směřuje, ovšem nic vás nenutí bezmyšlenkovitě stavět domečky z karet na nestabilních novinkách. Byť jsou někdy prostě a jednoduše úžasné.

    Některé věci se nemění

    Nové prohlížeče se přizpůsobují existujícím stránkám a nové stránky se přizpůsobují existujícím prohlížečům. Tak to platilo odjakživa, standardy nestandardy. Zpětná kompatibilita není nepřítel, zaručuje plynulost vývoje, posiluje konkurenční prostředí a stanovuje rozumné mantinely pro tu vysněnou budoucnost.

    Buď umírněný v tom, co nabízíš, a velkorysý k tomu, co přijímáš od ostatních.

    Jonathan Bruce Postel, Princip robustnosti (kapitola 2.10. ve specifikaci TCP, RFC 793)

    Cílem autorů stránek i jejich čtenářů je předání informace tím nejpříjemnějším možným způsobem. K tomuto společnému a na rychlosti technického pokroku nezávislému cíli se nejsnadněji dostanou autoři s konzervativní otevřenou myslí a čtenáři s … čímkoliv chtějí.