Zrušení částí R a S

Koncem května 2006 jsem zrušil dvě části Webylonu: R a S. Dospěl jsem k závěru, že ačkoliv může jejich náplň přinést někomu užitek, nemá smysl dávat jim tolik prostoru.

Část S popisovala z mnoha úhlů pohledu implementaci serverového řešení, které podle HTTP hlavičky User-Agent individualizovalo výstup, nejčastěji stylopis. Doposud se domnívám, že tento postup je mnohem čistší než populární „CSS hacky“. Málokdo však o něj projevil zájem.

Čelil jsem kritice, že tato technika je jak vystřižená z roku 1998, kdy někteří posílali různý kód Netscapu a Internet Exploreru. Jistá podobnost tu je, to ano. Nicméně můj způsob individualizace se zaměřoval především na stylopisy, kde stejně i dnes mnozí individualizují právě pomocí zmíněných CSS hacků nebo pomocí podmíněných komentářů v HTML. Tudíž tuto výtku nevnímám jako oprávněnou.

Možné příčiny neúspěchu mého řešení jsou myslím tyto:

Přílišná obecnost filtru

mnozí ho vnímali jako způsob, jak filtrovat HTML kód, což prakticky nikdy není potřebné

Zdánlivá složitost používání

málokdo si všiml, že skript stačí zkopírovat, vložit, uložit a rovnou použít

Nevhodná syntaxe

zapíšete-li doprostřed nějaké CSS hodnoty #(-IEO), nevypadá to hezky — předpokládám, že právě tento malicherný důvod vyvolal největší odpor. Webmaster je pořádkumilovný tvor, proto nerozumí chaosu, který si sám nevyrobí.

Část R měla původně obsahovat různé filosofické texty o webu atd. Nakonec sklouzla k obhajobě části S a po třetím článku mi došla fantazie. Jeden z těch tří [K.18] jsem tedy již dříve přehodil do Kritiky W3C, další [B.01] nyní skončil v Odezvě, kterou jsem přejmenoval na Weblog. Aby se to nepletlo.

Zbývající jeden článek stejně jako celou část S již na online podobě Webylonu nespatříte. Máte-li o ně přeci jen zájem, můžete si stáhnout starou offline verzi částí R a S.

Jelikož individualizaci v CSS na straně serveru považuji stále za dobrý nápad, můžete se spolehnout, že se poučen z předchozích nezdarů k té myšlence jednou vrátím.