• TwitterRSS
  • Domů na Webylon
  • Blog
  • Poznámky k anketě

    11. září 2006

    Jozef Benko a Peter Kincel uspořádali začátkem června anketu vrtající se v celkem populárním tématu „vraždíme XHTML“. Otázek bylo pět. Mezi dotázanými byli Plaváček, David Špinar, Vilém Málek, Radek Hulán a křídlo „infikované Webylonem“ jsme reprezentovali já, Lukáš Havrlant a Jozef Benko. Zbytek neznám.

    Odpovědi jsou krásně kontrastní, přečtěte si je. V tomto článku se k nim trochu vyjádřím.

    Mlha

    Kdybych poskládal všechny publikované omyly v datování událostí, které jsem za poslední dva roky našel, vznikl by z toho nádherný model, kde konsorcium postupně plynule vyvíjí jazyk a prohlížečové jí ho bourají, parchanti.

    V květnu 1996 byla vydána verze HTML 3.2 (verze 3.0 se nikdy nedostala dál než k návrhu), o rok později pak byla vydána verze HTML 4.0. V lítých bojích zastánců HTML a XHTML se nikde neobjevuje skutečnost, že tyto dvě nejpopulárnější verze HTML uvedlo úspěšně na svět právě konsorcium W3C. A nikdo nebyl proti.

    — Plaváček, Webdesignérská anketa na tělo (XHTML vs. HTML)

    Já jsem proti. Zejména verze 3.2, kterou W3C vydalo v lednu 1997, byla úplně zbytečná. Výrobce prohlížečů nijak zvlášť nezajímala, ti byli už dávno dále. Vydávali betaverze svých čtyřkových kousků, Netscape s promyšleným modelem vrstev, Explorer s vynikající podporou CSS a provozuschopnými zárodky DOMu. Obě betaverze již umožňovaly vícesloupcové členění stránky bez použití tabulek. První HTML specifikací povolující tabulky bylo právě HTML 3.2.

    Verze 3.2 se stala populární až posmrtně. Mluvili o ní zejména ti, kdo ji nikdy nepoužívali. Co se týče doporučení HTML 4, o jeho chybách jsem již psal [K.05]. Historie ukázala, že rozdělení na tři DTD bylo naprosto zbytečné. Drtivou většinu neduhů HTML 4 přebírá XHTML 1. Díky tomu vychází HTML při srovnávání XHTML vs. HTML jako lepší. Nikoliv jako výborné.

    I přesto, že jako profesionál mám k některým krokům konsorcia vážné výhrady, myslím, že snaží-li se posunout HTML někam dál, dělají dobrou práci.

    — Plaváček, Webdesignérská anketa na tělo (XHTML vs. HTML)

    Od konce roku 1997 ho ale nikam neposunuly. Jen ho reformulovali, modularizovali a glorifikovali.

    Plaváček by mohl jako profesionál míti nejen vážné výhrady, ale i odpovědnější přístup k informacím. Vlézt na českou Wikipedii, čapnout tamní chybné datování HTML 3.2 a ohromovat jím v anketě, to vypadá fakt divně.

    Přechodná záležitost

    Ankety se účastnil i šéfcenzor Intervalu.

    Ano, myslím si, že reformulace HTML do XHTML byla nevyhnutelná. HTML odvedlo svou práci, ale přerostlo své vlastní hranice. Jeho nejpodstatnějším nedostatkem je, podle mého názoru, absence kvalitních kontrolních mechanismů, které by lidem i strojům zaručily funkčnost, správnost a jednoznačnost.

    — Vilém Málek, Webdesignérská anketa na tělo (XHTML vs. HTML)

    Ty kvalitní kontrolní mechanismy, jimiž má Vyšší Moc patrně na mysli RELAX NG, XML Schema a spol., vznikly poměrně dlouho po vydání XHTML doporučení. Nebýt XHTML, měli bychom nyní obdobné technologie pro HTML. Krom toho nevěřím, že zrovna kontrolní mechanismy přesvědčí běžného webmastera k výměně jazyka.

    Copak si Vilém Málek myslí o hádkách na téma HTML vs. XHTML?

    Jde o přechodnou módní záležitost.

    — Vilém Málek, Webdesignérská anketa na tělo (XHTML vs. HTML)

    Téměř nic z toho, co píšu, není nové. Nic z toho, co vyvolává tyto „módní“ bitvy, není nové. Všechna fakta mnou zmiňovaná platí již přes pět let. Čemu se těch pět let věnoval Interval.cz? Proč nebyla o zmíněných problémech vedena diskuse? Protože jako žádné nejsou?

    Jediným výkyvem v nastolené universální pravdě byl Koskův článek, který svým způsobem XHTML hájil. A tento malý krůček proti proudu vyvolal takový rozruch, že kvůli němu Vyšší Moc úplně zapomněla na své obvyklé redakční průtahy a vydala k němu Pixyho oponenturu po pouhých čtyřech dnech.

    Proč jinak by byly vedeny až v době, kdy se XHTML stalo běžnou součástí WWW?

    — Vilém Málek, Webdesignérská anketa na tělo (XHTML vs. HTML)

    Ve skutečnosti se XHTML nikdy běžnou součástí WWW nestalo. Je to jen iluze. Přibližně 8 % webů používá v dobré víře pomršené HTML. Autoři 99 % z nich si při povrchním zkoumání obou jazyků spletli XHTML s HTML 4.01 Strict [K.26]. Za rozdíl číslo jedna mylně považují zredukování počtu elementů a atributů. O jiný MIME typ se nezajímají, případně ho považují za drobnost.

    Lidé, kteří mají povědomí o pozadí informačních služeb a pracují na jejich propojení s webem, tento problém neřeší – XHTML je pro ně přednostní volbou.

    — Vilém Málek, Webdesignérská anketa na tělo (XHTML vs. HTML)

    Denně používám XML. Přesně v těch místech, kde se hodí: v pozadí. Z toho, že pošlu XML klientovi, by ani jeden z nás prospěch neměl.

    Více praktický pohled?

    Když jsem před několika lety začínal cítit cosi shnilého v moderních trendech webdesignu, uvědomil jsem si, že spousta nekonečných bitev kolem modly „webových standardů“ jde při vhodném přístupu vyhrát. Současná situace mě utvrzuje v tom, že jsem nebyl naivní. Stačilo koncepčně sáhnout po zbraních protistrany. Po teorii a historii. Nic víc.

    Většina dřívějších konfliktů byla totiž klasickým sporem teorie a praxe. Argumenty byly mimoběžné. Teorie křičela „dodržuj standardy“, praxe jí oponovala „je to zbytečné“. Obě strany na sebe vytahovaly různě praštěné analogie. Zpravidla se od reálného problému úplně odpoutaly a místo něj zkoumaly šroubky, matičky, dopravní předpisy, stavební předpisy, lékařské předpisy, výtahy, pravopis, fyzikální zákony, kompilátory Céčka, demokracii a parní vozy. Taková diskuse možná smysl měla, ale nic konstruktivního (jako třeba závěr) z ní vzejít nemohlo. Nezabývala se totiž ani teorií, ani praxí.

    V mnoha článcích Webylonu jsem se záměrně snažil držet v kontextu protistrany. Je-li řeč o teorii, bavme se obecně o teorii, s přihlédnutím k historii. Evangelizační fanatici terorizovali teoretizováním. Vše, co řekli, může být použito proti nim. A bude. Což ale neznamená, že se o praxi a skutečný svět nezajímám.

    Zaměřím-li se přímo na otázku HTML vs. XHTML — ta obloukem objíždí teoretickopraktické klišé. Porovnává buď ideální HTML s ideálním XHTML, nebo reálné HTML s reálným XHTML. Je argumentace proti ideální verzi jazyka dogmatická?

    Pokud se tyto boje odehrávají v dogmatické rovině, která tvrdí, že jen jedna varianta je ta správná, pak zcela určitě [opodstatněné] nejsou. Na obou stranách se najdou dogmatici a zaslepenci, kterým ale chybí věcné a hlavně prakticky využitelné argumenty.

    — David Špinar, Webdesignérská anketa na tělo (XHTML vs. HTML)

    Podívám-li se globálně na současný World Wide Web, vidím HTML, které zdánlivě připomíná ten jazyk popsaný v doporučení HTML 4.01. Na 80 % stránek chybí <!doctype> a na 8 % přebývá XML syntaxe. Obojí je z hlediska relevantních specifikací špatně. Tak praví písmo svaté. Chcete vyhodit dogmata oknem? OK. Ať žije pragmatismus. V praxi obojí funguje.

    Tato otázka ale neférově implikuje premisu, že je XHTML posíláno s MIME typem „application/xhtml+xml“, což ovšem nemusí a téměř nikdo to tak také nedělá (konkrétně u XHTML 1.0). Pokud je XHTML stránka posílána s MIME typem „text/html“ a jsou dodržená pravidla zpětné kompatibility, nevidím zde žádný problém ze strany koncových zařízení.

    — David Špinar, Webdesignérská anketa na tělo (XHTML vs. HTML)

    Tím mi vycucáváte vítr z plachet. Jsme na tom stejně. Oba porušujeme pravidlo tvorby přístupného webu č. 32. Vítejte v klubu „neposlušných“.

    My neposlušní jsme pěkná verbež. Je o nás všeobecně známo, že webovým standardům nerozumíme. Že podrýváme blahodárné snahy W3 konsorcia. Že sabotujeme (společně s Microsoftem [K.32]) zářivou budoucnost XHTML (skutečného). Jsme egoisti, narcisti, anarchisti, solipsisti, nihilisti. Přechodná záležitost. Prý vyhyneme.

    Než však evoluce zpečetí naše osudy, můžeme zabřednout do těch lákavých nekonečných teoretickopraktických bitev. Začnu konstruktivně: Už se vám někdy rozpadl špunt od vany? Na trhu je více druhů špuntů, liší se v podstatných drobnostech a prodávají se i přesto, že ... bla, bla, bla.

    A kdy přesně začít normy ohýbat? Kdo rozhodne, že nastal ten správný okamžik? Každý sám za sebe, jak se to dělá nyní?

    — Vilém Málek, komentář ke Snížkovu článku o Interzenu 2005

    Dopsáno v září

    Výše uvedený text vznikal v červnu a červenci. Ještě jsem netušil, že se rozvleklé debaty o teorii a praxi sám zúčastním na diskusi JPW. Ze sedmi počmáraných stránek textu vzešlo jedno krásné velké nic. Oponent quinux nepodlehl, i přesto, že jsme byli v přesile.

    Těším se na další reakce.